Kdo dědí a v jaké výši v případě, že neexistuje závěť?
Poslední aktualizace: 10/1/2012
- Jestliže měl zůstavitel manžela a vlastní (z manželství vzešlé) děti, získává pozůstalý manžel veškeré dědictví jako svěřenecký nástupce, zatímco vlastní (z manželství vzešlé) děti jsou dědici následnými.
- Jestliže měl zůstavitel manžela a (také) děti nevzešlé z manželství s pozůstalým manželem, stává se pozůstalý manžel pouze svěřeneckým nástupcem, pokud se týká dědických podílů vlastních (z manželství vzešlých) dětí, přičemž ostatní děti musejí bezpodmínečně obdržet svůj dědický podíl. Pozůstalý manžel získává minimálně čtyřnásobek základní částky podle zákona upravujícího režim všeobecného zabezpečení (v tomto případě je nutno připočíst částku připadající manželovi po vypořádání majetkových vztahů mezi manželi a jeho podíl z titulu dědice). Pro rok 2010 představuje tato základní částka (prisbasbeloppet) 42.400 švédských korun; to znamená, že pozůstalý manžel má nárok minimálně na 169.600 SEK.
- Jestliže zůstavitel neměl manžela a měl děti, dědí celou pozůstalost rovným dílem tyto zůstavitelovy děti. Dědický podíl dítěte, které zemřelo před zůstavitelem, přechází poměrně na jeho potomky (reprezentační princip).
- Jestliže měl zůstavitel manžela, nikoliv však děti, stává se pozůstalý manžel svěřeneckým nástupcem a rodiče zůstavitele následnými dědici (pokud mezi dědici rodiče nejsou, stávají se následnými dědici prarodiče a jejich potomci).
Mohou být dědici také partneři žijící v registrovaném nebo neregistrova-ném partnerství?
Ano, partneři stejného pohlaví žijící v registrovaném partnerství mají stejný zákonný nárok na dědictví jako páry manželské. Naopak finanční zabezpečení pozůstalého partnera ze svazku neregistrovaného se omezuje na byt nebo dům, který společně obývali, a na společné vybavení tohoto bytu nebo domu.
