Kdo dědí a v jaké výši v případě, že neexistuje závěť?
Poslední aktualizace: 10/1/2012
Jestliže zůstavitel nezanechal závěť, nastává dědění ze zákona a u jednotlivých případů se uplatňují následující postupy:
- Jestliže byl zůstavitel svobodný a bezdětný, dědí ve druhé dědické skupině zůstavitelovi rodiče, pokud ještě žijí, a osoby, které žily se zůstavitelem po dobu nejméně jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a které z tohoto důvodu pečovaly o společnou domácnost nebo byly odkázány výživou na zůstavitele („spolužijící osoba“).
- Jestliže byl zůstavitel svobodný a měl děti, dědí v první dědické skupině celou pozůstalost rovným dílem děti zůstavitele. Nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědického podílu stejným dílem jeho děti. Jestliže nedědí ani tyto děti nebo některé z nich, dědí stejným dílem jejich potomci (princip reprezentace).
- Jestliže byl zůstavitel bezdětný a měl manžela: soud v první řadě vypořádá společné jmění manželů, což znamená, že soud dle návrhu účastníků určí, co z toho majetku patří do dědictví a co patří pozůstalému manželovi. Při vypořádání se vychází z toho, že podíly obou manželů na majetku patřícím do jejich společného jmění jsou stejné. Část majetku připadající do dědictví dědí:
a) v případě, že zůstavitelovi rodiče již nežijí, dědí ve druhé dědické skupině pozůstalý manžel a osoby, které žily se zůstavitelem po dobu nejméně jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a které z tohoto důvodu pečovaly o společnou domácnost nebo byly odkázány výživou na zůstavitele („spolužijící osoba“), pozůstalý manžel však dědí vždy nejméně polovinu dědictví,
b) v případě, že zůstavitelovi rodiče v době jeho smrti ještě žili, dědí ve druhé dědické skupině pozůstalý manžel, zůstavitelovi rodiče, a osoby, které žily se zůstavitelem po dobu nejméně jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a které z tohoto důvodu pečovaly o společnou domácnost nebo byly odkázány výživou na zůstavitele („spolužijící osoba“), pozůstalý manžel však dědí vždy nejméně polovinu dědictví,
- Jestliže zůstavitel byl ženatý a měl děti, soud v první řadě vypořádá společné jmění manželů, což znamená, že soud dle návrhu účastníků určí, co z toho majetku patří do dědictví a co patří pozůstalému manželovi. Při vypořádání se vychází z toho, že podíly obou manželů na majetku patřícím do jejich společného jmění jsou stejné. Část majetku připadající do dědictví dědí rovným dílem pozůstalý manžel a zůstavitelovy děti. Nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědického podílu stejným dílem jeho děti. Jestliže nedědí ani tyto děti nebo některé z nich, dědí stejným dílem jejich potomci (princip reprezentace).
Mohou být dědici také partneři žijící v registrovaném nebo neregistrovaném partnerství?
Partneři stejného pohlaví mohou uzavřít registrované partnerství a pozůstalý partner z takového partnerství má v dědickém řízení zcela stejná práva jako pozůstalý manžel, partner tedy patří mezi dědice první dědické skupiny, pokud zůstavitel měl děti a mezi dědice druhé dědické skupiny v případě, že zůstavitel neměl děti. V těchto případech však nedochází k vypořádání společného jmění manželů, neboť toto majetkové společenství může vzniknout pouze mezi manžely.
České právo nezná institut registrovaného partnerství heterosexuálních dvojic.
